Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody o nás bez nás, řekl v Abú Zabí prezident Volodymyr Zelenskyj před americko-ruskými rozhovory o Ukrajině, píše Reuters.
V Rijádu v Saúdské Arábii se v úterý sejdou ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov, aby spolu se svými týmy hovořili o míru na Ukrajině a možné brzké schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ve středu tam dorazí Zelenskyj. „Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o nich (rozhovorech) nic nevěděla,“ dodal s tím, že jeho cesta byla plánovaná dopředu.

Proruská hackerská skupina NoName057(16) dnes ráno napadla server jedné italské banky, dvou milánských letišť a dvou italských přístavů. Zdůvodnila to nedávnými kritickými výroky italského prezidenta Sergia Mattarelly na adresu Moskvy, které se týkaly ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom agentura ANSA, podle níž byl ale kybernetický útok neúspěšný.
Skupina NoName057(16) se pokusila provést takzvaný DDoS útok, při něm počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Za cíl si vybrala kromě dvou mezinárodních milánských letišť také servery přístavů Taranto a Terst a banku Intesa Sanpaolo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Dubaji jednal o možnostech návratu Ukrajinců držených v ruském zajetí, píše agentura Reuters.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.