Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude,“ komentoval premiér Petr Fiala summit lídrů velkých zemí EU v Paříži, narychlo svolaný kvůli americko-ruským jednáním o Ukrajině. „Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům, a investovat do naší obrany a bezpečnosti. Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům,“ argumentuje premiér.
Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem loni z Ruska přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do ČR. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz ropy z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, jehož podíl dodávek je už těsně za Ruskem. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy. Meziročně jde o pokles o 12 procent. Ruské dodávky loni klesly na mnohaleté minimum. Zatímco předloni z Ruské federace přiteklo do České republiky přes 4,3 milionu tun ropy, loni to bylo o 1,6 milionu tun méně. V předchozích letech tvořily dodávky z Ruska nadpoloviční podíl dovozu, loni podíl země, která před třemi roky zahájila nevyprovokovanou agresi na Ukrajině, klesl na 42 procent.
„Polsko bude podporovat Ukrajinu jako doposud, organizačně, humanitárně, finančně i vojensky. Nepředpokládáme, že bychom vyslali polské vojáky na území Ukrajiny,“ řekl polský premiér Donald Tusk před odletem na summit do Paříže. Ve francouzské metropoli se dnes uskuteční schůzka představitelů velkých evropských zemí, kteří budou jednat o situaci kolem Ukrajiny.
Tusk řekl, že na summitu bude varovat před vznikem „konkurenční hry mezi Evropskou unií a Spojenými státy, protože to nemá smysl“. Připomněl, že doposud spolupráce mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, rovněž v rámci NATO, byla garancí bezpečnosti jak pro Polsko, tak pro Západ.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
