Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Slovenský premiér Robert Fico kritizoval účast představitelů Evropské unie na svolaném jednání některých evropských zemí o Ukrajině v Paříži a uvedl, že EU nemá oprávnění přijímat rozhodnutí o účasti cizích vojsk na Ukrajině.
Slovensko podle dostupných informací pozvánku na pařížskou schůzku neobdrželo. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron mimo jiné v reakci na to, že evropské země nebudou přizvány k rozhovorům Washingtonu a Moskvy o tom, jak ukončit válku na Ukrajině. Tuto východoevropskou zemi před zhruba třemi lety vojensky napadlo Rusko.
„Robert Fico považuje účast nejvyšších představitelů EU (i předsedkyně Evropské komise) bez jakéhokoliv mandátu na setkání v Paříži za událost, která nenapomáhá důvěře uvnitř EU,“ uvedl úřad slovenské vlády. Dodal, že Fico o tom telefonicky hovořil s předsedou Evropské rady Antóniem Costou.

Slovenská policie obvinila Slováka, který ve válce na Ukrajině sloužil na straně Rusů a který je od loňska v ukrajinském zajetí. Napsal to dnes slovenský list Nový čas s odvoláním na policejní mluvčí. Muž je stíhán za službu v cizím vojsku. V minulosti si podle slovenských médií odpykal ve vlasti devět let ve vězení za vraždu ženy, na které se podílel v roce 2005 jako mladistvý.
Za službu v cizím vojsku bez příslušného povolení hrozí podle slovenského trestního zákoníku v případě odsouzení trest vězení od dvou do osmi let; v případě války nebo válečného stavu na Slovensku by trest byl přísnější.
Podle listu Slovák tvrdil, že na bojišti působil jako medik. Z dřívějších informací slovenských médií vyplývá, že podepsal smlouvu s ruskou armádou.

Na veletrhu obranného a bezpečnostního průmyslu IDEX/NAVDEX v Abú Zabí, metropoli Spojených arabských emirátů, vystavují Ukrajinci například své drony osvědčené z bojů proti ruským nájezdníkům. Dorazil i ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.