Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Před ruským velvyslanectvím v Praze dnes několik desítek lidí uctilo památku předáka ruské opozice Alexeje Navalného u příležitosti prvního výročí jeho smrti v trestanecké kolonii. Lidé k velvyslanectví od dnešního poledne nosili květiny a zapalovali svíčky, odpoledne na plátně promítali Navalného projevy. Cílem vzpomínkové akce bylo připomenout Navalného a vyjádřit solidaritu s těmi, kdo nadále bojují za demokracii v Rusku. Akci pořádala iniciativa Rusové v Česku za demokracii.
„Inspiroval nás, dával nám naději na světlou budoucnost a naučil nás bojovat za svobodu,“ řekla ČTK jedna z organizátorek akce a bývalá spolupracovnice Navalného Alina Ivanovová. Uvedla, že ji Navalnyj naučil hlavně vidět nespravedlnost a zajímat se o politiku. Kdyby byl dnes naživu, pokračoval by podle ní ve své snaze vytvořit svobodné Rusko a ukončit ruskou invazi na Ukrajinu z února roku 2022.
Čtyři lidé zahynuli při ukrajinských dronových útocích na ruskou příhraniční Belgorodskou oblast, oznámil dnes na telegramu regionální gubernátor Vjačeslav Gladkov. Lidé podle něj zemřeli při dvou různých útocích. Kyjev se k jeho informacím nevyjádřil.
„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zasáhl jedoucí vozidlo... ve Valujském okrese. K velkému zármutku zemřela žena,“ napsal nejprve dopoledne Gladkov. Odpoledne na sociální síti informoval o dalších třech zabitých civilistech při jiném dronovém útoku. „U vjezdu do obce Grafovka v Krasnojaružském okrese zaútočil dron na jedoucí osobní automobil. Zemřeli tři muži, kteří byli ve voze,“ uvedl regionální činitel.
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
