Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Lídři Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Řekl to dnes šéf NATO Mark Rutte.
„Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové... ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal Rutte na tiskové konferenci po skončení dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump by si mohli znovu zatelefonovat, ještě než se osobně setkají. Dnes to podle agentury RIA Novosti nevyloučil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Trump s Putinem telefonicky hovořil ve středu, tématem byly možnosti ukončení války na Ukrajině. Oba prezidenti se dohodli, že se společně sejdou, podle Trumpa zřejmě v Saúdské Arábii.
Ministři obrany Severoatlantické aliance dnes v Bruselu debatovali i o případné mírové misi na Ukrajině, řekla českým novinářům ministryně Jana Černochová. Důležité podle ní je, aby v případě, že k něčemu takovému dojde, byla lídrem mise jedna z velkých zemí NATO. Bez Spojených států by takové nasazení mohlo „být problematické“, uvedla Černochová. Dodala nicméně, že v alianci je řada velkých zemí, které říkají, že by se na podobné misi podílet mohly.
„Zaznívaly tady debaty o tom, jakým způsobem by se mohla Severoatlantická aliance nebo jednotlivé země podílet na nějakém mírovém řešení, ať už by to byly modré přilby nebo zapojení alespoň části států NATO. To se dnes tady neuzavřelo, dostali jsme domácí úkoly, které si budeme diskutovat v rámci našich parlamentů a vlád,“ uvedla Černochová. Zdůraznila, že je důležité, aby lídrem podobné mise byla jedna z velkých zemí. „Nemohou to být malé země, které by nebyly schopné poskytnout dostatečnou logistiku, zázemí i nějaké bezpečnostní záruky,“ dodala.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
