Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

V Severní Koreji se léčily stovky ruských vojáků zraněných na Ukrajině. Státním sdělovacím prostředkům to řekl ruský velvyslanec v Pchjongjangu Alexander Macegora, který tak zpřístupnil nové podrobnosti o podpoře, již KLDR poskytuje ruskému válečnému úsilí, napsal zpravodajský server CNN.
„Jasným příkladem takového bratrského vztahu (mezi Ruskem a Severní Koreou) je (léčba a) rehabilitace stovek zraněných vojáků ... v korejských sanatoriích a nemocnicích,“ řekl Macegora ruskému státnímu listu Rossijskaja gazeta.
Dodal, že KLDR zajistila ruským vojákům bezplatnou péči. „Když jsme našim (severokorejským) přátelům nabídli, že jim alespoň část nákladů nahradíme, upřímně se urazili a požádali nás, abychom to už nikdy nedělali,“ řekl Macegora. Uvedl také, že loni v létě byly v KLDR na prázdninách děti ruských vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině.

Ruský raketový útok na Kyjev si dnes brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně čtyři zraněné, včetně dítěte. Dříve se hovořilo o třech zraněných.
„Rusko uskutečnilo raketový úder na Kyjev a Kyjevskou oblast,“ napsal na platformě Telegram šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Takto chce válku ukončit,“ doplnil v narážce na ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země na Ukrajinu útočí už tři roky.
Rovněž v Černihivské oblasti na severu země utrpěli zranění dva lidé při náletu ruského dronu na objekt kritické infrastruktury, vzniklý požár se k ránu podařilo uhasit, uvedly tamní úřady.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.