Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Zelenskyj dále v rozhovoru řekl, že pokud Trump zastaví americkou vojenskou podporu Ukrajině, Evropa samotná nebude schopna zaplnit vzniklou mezeru. „Ozývají se hlasy, které říkají, že Evropa by mohla nabídnout bezpečnostní záruky bez Američanů, a já vždycky říkám ne," řekl ukrajinský prezident během rozhovoru v Kyjevě. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami," dodal.
Ukrajinské drony během noci na dnešek znovu napadly rafinérii v ruském Saratovu. Podle zdrojů agentury Reuters rafinérie patřící firmě Rosněfť pozastavila z bezpečnostních důvodů výrobu, přičemž obnovení produkce se očekává během jednoho či dvou dní.
„Zásah ropné rafinérie okupantů v Saratovské oblasti Ruské federace,“ uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb, podle kterého v objektu vypukl požár. „Podnik se podílí na zásobování ruské okupační armády,“ dodalo velení ukrajinských ozbrojených sil.
Společnost Rosněfť na žádost agentury Reuters o komentář neodpověděla. Dva zdroje z průmyslového odvětví nicméně agentuře sdělily, že zpracování ropy bylo v podniku pozastaveno, ale klíčová zařízení nebyla poškozena. „Není to nic vážného,“ uvedl jeden z nich. Saratov leží asi 850 kilometrů na jihovýchod od Moskvy.
Rusko propustilo z vězení Američana Marka Fogela, kterého ruský soud dříve uznal vinným z pašování drog a poslal ho do vězení na 14 let. Dohodu o propuštění podle Bílého domu vyjednal mimo jiné zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff, který dnes navštívil Moskvu. Moskva zatím tuto informaci nepotvrdila, ruská státní agentura TASS cituje v této souvislosti Bílý dům.
„Prezident Trump, Steve Witkoff a prezidentovi poradci vyjednali výměnu, která představuje projev dobré víry ze strany Rusů a znamení, že jdeme správným směrem k ukončení brutální a hrozné války na Ukrajině,“ řekl podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Podle agentury AP už nesdělil, co výměnou poskytli Rusům Američané. Předchozí výměny vězňů obvykle zahrnovaly propuštění Rusů vězněných na Západě.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
