Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Jedna mladá dívka zemřela a deset dalších lidí utrpělo zranění při ostřelování centra města Makijivka v Ruskem obsazené části ukrajinské Doněcké oblasti. Uvedl to její šéf Denis Pušilin.
Podle agentury TASS Pušilin řekl, že ukrajinská armáda „si pro úder na centrum Makijivky vybrala vrchol víkendu“. Uvedl, že ve městě dopadly úlomky sestřelené rakety a poničily obytné domy a 15 automobilů. Pušilin přikázal „poskytnout potřebnou pomoc poškozeným a vyměnit rozbitá skla v oknech - v nadcházejících dnech bude mrznout“.
Ruské drony v noci na dnešek útočily na Kyjev a Kyjevskou oblast. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poškodily obytné domy a auta. Jinde také hořela tráva. Podle úřadů se nikomu nic nestalo. V severoukrajinské Sumské oblasti po dronovém útoku shořel rodinný domek.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko nad ukrajinské území poslalo 139 dronů. Protivzdušná obrana jich 67 sestřelila, dalších 71 se ztratilo zřejmě v důsledku použití prostředků elektronického boje.
V ruském Rostově na Donu se podle místních telegramových kanálů v noci na dnešek ozvalo nejméně pět výbuchů, píše ruskojazyčný servis BBC. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar později uvedl, že při dronovém útoku bylo poškozeno 14 obytných domů a záchranáři evakuovali 68 lidí. Rozbila se skla v oknech, v jednom z domů je poničené plynové potrubí. BBC uvádí, že lidé se v komentářích na sociálních sítích u oficiálního příspěvku o následcích útoku ptali na to, proč nefungovaly výstražné systémy, a také se zajímali o dostupnost krytů.
Šlo o první rozsáhlý útok na Rostov na Donu od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu, kvůli kterému bylo nutné evakuovat lidi. V září 2023 se v centru města nedaleko sídla správy Jižního vojenského okruhu zřítil dron. Poškozeny byly tehdy okolní budovy a automobily.
Drony útočily rovněž na stanici přečerpávající ropu u vesnice Čertkovo na západě Rostovské oblasti. Zda na ní vznikly nějaké škody, není jasné. Podle úřadů se nikomu nic nestalo.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
