Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom samotný francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes podle státní agentury TASS uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda.
„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti později uvedl, že při útoku ukrajinského dronu v obci Logačjovka zahynuli tři lidé. „Podle předběžných informací, bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na osobní automobil,“ napsal belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na telegramu. Ve voze se podle něj v době útoku pravděpodobně nacházel muž a dvě dívky ve věku 18 a 14 let, kteří zemřeli na místě. Logačjovka se nachází v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou a podle agentury AFP ji ruské úřady už dříve kvůli válce zařadily do zóny, kam je civilistům zakázán vstup.
Francie dnes dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000. Na síti X o tom informoval francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v červnu oznámil, že Francie poskytne Ukrajině vzdorující ruské invazi bojové letouny Mirage 2000-5.
Kyjev už dříve získal letouny F-16. Ty se staly prvními stíhačkami západní konstrukce poskytnutými zemi, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
