Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že vítá dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že možný vstup Ukrajiny do NATO je pro Moskvu odůvodněným zdrojem obav. Možnost členství Ukrajiny v paktu je jedním z důvodů, kterým Rusko ospravedlňuje svou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je na ministerské úrovni v kontaktu s Trumpovou administrativou ohledně Ukrajiny a že tyto kontakty v poslední době nabraly na intenzitě.
Trump v lednu vyjádřil pochopení pro ruský postoj, že Ukrajina by neměla být součástí NATO, a kritizoval končícího demokratického prezidenta Joea Bidena za to, co označil za změnu postoje Spojených států v otázce členství Ukrajiny v NATO.
„Najednou prezident Trump poprvé, v jednom ze svých prvních projevů, v němž kritizoval postoj Bidenovy administrativy k ukrajinské krizi, bez obalu řekl, že jednou z hlavních chyb by bylo zatažení Ukrajiny do NATO,“ řekl Lavrov. „Poprvé byl problém NATO označen za něco, o čem jsou Spojené státy připraveny vážně diskutovat,“ dodal.
„Je důležité, že jsme na Ukrajině začali více vyrábět,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kapacity domácího zbrojního průmyslu a výzbroj armády. „Dohromady zhruba 40 procent k roku 2025 tvoří domácí výroba. A to dodává nikoliv klid, ale morálně větší jistotu, že nezůstaneme s prázdnýma rukama,“ uvedl podle agentury Unian v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem.
Zelenskyj zdůraznil, že podpora partnerů je stále velmi důležitá. Dodávky zbrojní pomoci podle něj pokračují, byť za poslední rok či půl druhého roku se z různých důvodů zpožďovaly. „Ale časem dorazily, což umožnilo podpořit naši armádu (...) a bránit se nepříteli,“ dodal. Příspěvek USA na obranu Ukrajiny podle něj nyní dosahuje 30 procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) věří tomu, že nastane posun u posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Mělo by to význam i pro soukromé financování, řekl dnes na jednání sněmovního evropského výboru. Premiéři dvou třetin unijních zemí, včetně Fialy, před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhli takový krok, podle ministerského předsedy ale z jednání vyplynulo, že stejný postoj mají téměř všechny státy EU.
Z pondělního jednání má Fiala dojem, že s velkou pravděpodobností nastane posun. „To má paradoxně velký význam i pro soukromé financování obranného průmyslu. EIB je v tomto směru jakousi referenční institucí pro řadu soukromých bank, takže tento posun by určitě byl důležitý,“ poznamenal před poslanci.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
