Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování, napsal dnes na facebooku ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Uvedený model financování podle ukrajinských médií znamená, že příspěvky zahraničních partnerů umožní přenesení výroby na Ukrajinu, což přispívá k posílení obranyschopnosti země i ukrajinské ekonomiky.
Ozbrojené síly členských států EU stále nejsou schopny se v rámci nynější sedmadvacítky rychle přesouvat. V nové zprávě o vojenské mobilitě v EU to dnes uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD) sídlící v Lucemburku. Organizaci vojenských přesunů mohou podle něj provázet významná zpoždění, způsobená například byrokratickými překážkami, ale také dalšími okolnostmi.
„Jeden členský stát EU v současné době vyžaduje, aby bylo povolení k přeshraničnímu přesunu oznamováno 45 dní předem. Tentýž členský stát však v naléhavých případech vydal povolení k přesunům vojenského vybavení na Ukrajinu do jednoho dne,“ všimli si auditoři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Zelenskyj o den dříve v interview britskému novináři Piersovi Morganovi řekl, že uspořádat volby na Ukrajině je velice důležité, ale bude to možné až po ukončení války a zrušení válečného stavu. Za války by se miliony lidí, kteří jsou na okupovaných územích či v cizině, nemohly voleb zúčastnit. A zrušit válečný stav – a tím rozpustit armádu – nelze vzhledem k pokračující válce.
„Volby se uskuteční po ukončení horké fáze války a zrušení válečného stavu. Bráníme demokracii a volby jsou mimořádně důležité. Ale buďme otevření: ukončení válečného stavu právě teď je to, co si přeje (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
