Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
USA podle Kremlu už nejsou ochotné poskytovat Ukrajině zbraně bezúplatně, ukazuje to Trumpův návrh, aby Kyjev na oplátku dodával vzácné kovy.
Novým majitelem Pravoslavného chrámu svatého Petra a Pavla v Karlových Varech se stala maďarská odnož ruské pravoslavné církve. Majitele změnily i další nemovitosti, které ruská církev v lázeňském městě vlastnila. Původním vlastníkem byla Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice, kterou stát podezřívá z nepřátelských aktivit. Informovaly o tom Novinky.cz a Deník.cz, podle kterých je možným důvodem převodu majetku i obava před zmrazením majetku ruské církve Českou republikou.
V čele Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice byl Nikolaj Liščenjuk, kterému úřady loni zrušily povolení k pobytu. Minulý týden mu karlovarské zastupitelstvo odebralo čestné občanství, které dostal za své zásluhy o opravu pravoslavného chrámu. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.
Ruský prezident Vladimir Putin svým dekretem přikázal ruské vládě obnovit hudební soutěž Intervize, která se konala v časech sovětského vládce Leonida Brežněva. Hudební soutěž by se měla konat ještě letos v Moskvě, aby tak nahradila mezi Rusy nesmírně populární hudební soutěž Eurovize, ze které bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server The Moscow Times.
Šéfem organizačního výboru byl jmenován místopředseda ruské vlády Dmitrij Černyšenko. Na uspořádání má dohlížet první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko. Zpívat by se mělo na podzim za účasti interpretů z dvou desítek zemí.
Velká cena Intervize se původně konala v letech 1965 až 1968 v tehdejším Československu, později v letech 1977 až 1980 v polských Sopotech. Její pořádání svého času přerušilo Pražské jaro, později stávky v Polsku a vznik protikomunistického odborového hnutí Solidarita. K pokusu o její obnovení došlo v roce 2008, kdy interpreti z postsovětských republik zpívali a soutěžili v ruském letovisku Soči.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
