Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Automatické pušky české výroby, které našli ruští vojáci v obsazených pozicích ukrajinských ozbrojených sil v Doněcké oblasti, se ukázaly jako vadné, prohlásil podle ruské státní agentury TASS jeden z ruských invazních vojáků. Agentura ho označila jako příslušníka jižní skupiny vojsk ruské armády s volacím znakem Kasper. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. Agentura žádné podrobnosti k údajně vadným zbraním neposkytla.
TASS nicméně v titulku své zprávy napsal, že „Česko předalo ukrajinským ozbrojeným silám automatické pušky se zasekávajícími se náboji“. Odvolává se přitom na ruské vojáky a jednoho z nich cituje. „Setkali jsme se s českými zbraněmi, vyzkoušeli je, (a zjistili jsme, že) útočné pušky jsou špatné. Zpravidla se u všech, které mají k dispozici, zasekávají náboje,“ cituje státní agentura vojáka s označením Kasper.
Ten žádné další podrobnosti o zmíněných zbraních neuvádí, pouze tvrdí, že ruští vojáci automatické pušky testovali na střelnici. „Myslím, že v zásadě, ukrajinské ozbrojené síly nemají žádnou výhodu ve zbraních, výhoda je na naší straně,“ uvedl ruský voják, který dále ve zprávě agentury TASS popisuje mimo jiné výcvik invazních sil.
Noční ukrajinské dronové útoky způsobily požáry v ruské Astrachaňské a Volgogradské oblasti a vynutily si zrušení letů na několika letištích. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady. Ukrajinský generální štáb později na facebooku uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v noci zasáhly ropnou rafinerii ve Volgogradu a astrachaňský závod na zpracování plynu.
Oba podniky podle ukrajinské armády produkují množství paliva pro ruskou invazní armádu.
V nemocnici zemřel na následky zranění při dnešním výbuchu v Moskvě Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. O jeho smrti napsal ruský server Kommersant s odvoláním na svůj zdroj v bezpečnostních složkách. Agentura Reuters Sarkisjana označuje za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti.
Ruská média ráno informovala o explozi v rezidenčním komplexu v Moskvě, při kterém jeden člověk zemřel a další čtyři – včetně Sarkisjana – byli zraněni.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
