Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Novým ředitelem Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra (SUZ MV) je od začátku února Petr Pondělíček. Do čela organizace spravující síť azylových zařízení v ČR se dostal na základě výběrového řízení vypsaného resortem. Dosavadnímu ředitel Karlu Tomášovi na konci ledna vypršel mandát, informoval dnes Adam Rözler z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Migrační, azylovou a integrační problematikou se Pondělíček zabývá přes 20 let. Stejně dlouho pracuje u SUZ MV, kde dosud vedl odbor práce s klienty. „Perfektně tak zná nejen problematiku a samotnou organizaci, ale má také širokou síť zahraničních kontaktů se spolupracujícími národními i mezinárodními institucemi,“ uvedl Rözler. Jmenovací listiny Pondělíčkovi předal vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání ministerstva Jan Paďourek.
Podle výroční zprávy přišlo v roce 2023 do azylových zařízení SUZ MV nově 1347 lidí, meziročně zhruba o 12 procent méně. Největší podíl nově příchozích tvořili žadatelé z Turecka, Uzbekistánu, Ukrajiny, Ruska a Vietnamu.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj dnes odsoudil víkendové útoky proti důstojníkům z náborových středisek, kteří se snaží o doplnění sil armády bojující již téměř tři roky proti Rusku. Nábor a jeho metody ale mnohdy budí hněv mezi některými Ukrajinci. Incidenty, včetně smrtící střelby na důstojníka a exploze ve dvou náborových kancelářích, zvyšují tlak na již tak neklidnou celostátní kampaň za povolávání civilistů, zatímco nadšení pro vojenskou službu slábne, napsala agentura Reuters.
Syrskyj upozornil, že obrana státu není „v podmínkách totální války“ možná bez mobilizačních opatření, přičemž armáda podle něj dělá vše, aby zabránila porušování lidských práv, řešila problémy v práci náborových středisek a napravovala chyby. „Ale národní věc obrany Ukrajiny je nemožná bez národní podpory armády a bez respektu k vojenskému personálu,“ napsal.
Policie zatkla dva podezřelé poté, co byl v sobotu na benzince v Poltavské oblasti zastřelen důstojník z náborové kanceláře. Podle prokuratury jeden z podezřelých zastřelil důstojníka, aby umožnil uprchnout druhému muži, který byl povolán do armády. Týž den byl jeden člověk zabit a dalších šest zraněno při výbuchu v náborové kanceláři v Rivne. O den později utrpěl jeden člověk zranění při výbuchu v náborové kanceláři v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti.
Obrazem: Ukrajinští vojáci praporu Da Vinci Wolves trénují nedaleko frontové linie v ukrajinské Doněcké oblasti.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
