Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Švédsko dnes oznámilo svůj největší balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Zásilka bude podle ukrajinského ministerstva obrany obsahovat vojenská vozidla, bezpilotní letouny, prostředky protiletecké obrany i bojové čluny. „Na vzdělávání a výcvik ukrajinských vojáků bude v roce 2025 vyčleněno 58 milionů dolarů. Na opravy a údržbu vybavení darovaného ze Švédska půjde 71 milionů dolarů. Přibližně 250 milionů dolarů bude přiděleno na různé mezinárodní fondy,“ uvedl úřad.
Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.
Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.
Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.
Nejméně šest mrtvých a deset zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na dnešek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
Bilance stoupla poté, co záchranáři objevili v troskách těla dalších dvou obětí. Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo šest obětí a upřesnilo, že se jedná o tři starší manželské páry. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice města Sumy.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
