Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Slovenský premiér Fico upřednostňuje Moskvu před USA a partnery, kteří by mohli dodat plyn za komerčních podmínek, uvedl prezident Ukrajiny Zelenskyj.
„Prezident Trump před několika dny učinil rázné rozhodnutí, které může výrazně zvýšit export export amerického (zkapalněného plynu) LNG, zejména do Evropy. To je přesně to, co je potřeba pro bezpečnost a stabilitu - více energetických zdrojů od partnerů pro Evropu,“ napsal na telegramu Zelenskyj, který dále uvedl, že za americký LNG je třeba platit penězi, ale za ruský plyn penězi a také nezávislostí a suverenitou.
„Mnozí v Evropě tím už prošli a rozhodli se zachovat si svou nezávislost a suverenitu. Ale ne pan Fico. Volí Moskvu před Amerikou a dalšími partnery, kteří mohou jeho zemi zásobovat plynem za komerčních podmínek. Je to jeho chyba,“ dodal ukrajinský prezident.
„Každý jeho (Putinův) krok a všechny jeho cynické triky jsou zaměřeny na to, aby byla válka nekonečná,“ napsal ukrajinský prezident Zelenskyj na sociální síti, kde obvinil ruského prezidenta, že dělá vše proto, aby mohl „pokračovat v zabíjení“ nebo dosáhl pauzy v bojích a mohl pokračovat v hybridních útocích a chystat novou invazi.
Evropská komise navrhla zavést cla na další zemědělské produkty a hnojiva z Ruska a Běloruska ve snaze omezit finanční zdroje ruského režimu vedoucího téměř tři roky válku proti Ukrajině. Cla zasáhnou 15 procent zemědělského dovozu z Ruska, který dosud nebyl podroben zvýšeným celním poplatkům. Exekutiva Evropské unie o tom informovala na svém webu. Aby návrh začal platit, musí jej schválit členské státy a Evropský parlament.
„Cílem návrhu je omezit závislost na dovozu z Ruska a Běloruska,“ uvedla komise. Zvláště dovoz hnojiv podle Bruselu představuje riziko spojené s možným ruským nátlakem, který by mohl ohrozit potravinovou bezpečnost EU.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
