Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Šestnáctý balíček sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, napsal bruselský server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Nová omezení namířená vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajině dnes Evropská komise představí zástupcům členských států EU v Bruselu. Sankce se podle diplomatů opět zaměří na plavidla z ruské stínové flotily a rovněž na omezení vývozu hliníku z Moskvy.
Podle gubernátora pohraniční Belgorodské oblasti zahynuli dnes při útoku ukrajinského dronu dva civilisté, včetně dvouletého dítěte, a další dva utrpěli zranění.
"V důsledku útoku dronu na obytný dům v obci Razumnoje se stalo to nejhorší: zahynulo dvouleté dítě a jeho matka," napsal na sociální síti gubernátor Vjačeslav Gladkov; Razumnoje je považováno za předměstí Belgorodu. V domě podle něj bylo ještě jedno dítě a otec, kteří utrpěli zranění. Podle Gladkovova dřívějšího vyjádření byl zraněn jeden civilista ve městě Grajvoron.
Nezapomínejme, že svoboda přišla na Slovensko z východu, zvrácenosti progresivismu ze západu, prohlásil slovenský premiér Robert Fico v projevu zveřejněném na facebooku. Fico začal svoji řeč připomenutím výročí osvobození města Poprad na východě země sovětskou Rudou armádou, k jejímuž odkazu se hlásí Rusko. Hlavním soupeřem Ficovy strany na slovenské politické scéně je opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS).
Fico dále kritizoval vůdce opozice a předsedu PS Michala Šimečku, který podle něj neprojevuje žádný vlastní názor, ale jen bezhlavě útočí na Ficovu vládu. Opoziční politik podle něj jen "jako dobře zaplacený předčítač" opakuje články nezávislých médií Aktuality.sk, DenníkN a Sme, které Fico označil za "protivládní a protislovenské". Šimečka tak při kritice Ficovy cesty do Moskvy za Vladimirem Putinem, na jehož rozkaz Rusko před téměř třemi lety rozpoutalo válku proti Ukrajině, podle Fica jen opakoval názor novinářů, že se slovenský premiér lépe cítí s diktátory, resp. se diktátorům rád klaní. Jako lživé odmítl tvrzení Šimečky a médií, že vláda připravuje půdu na vystoupení Slovenska z Evropské unie.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
