Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině, přišlo kvůli krokům americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa o dotaci půl milionu korun. ČTK to řekla ředitelka centra Petra Srdínková. Ministerstvo zahraničí zmrazilo v minulých dnech zahraniční pomoc pro stávající i nové projekty. Pardubické organizaci budou podle Srdínkové peníze chybět na aktivity centra i mzdy. Americký prezident v den složení přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.
Kalyna v projektu řešila pracovní uplatnění Ukrajinců. „Jde nám o to, aby Ukrajinci byli soběstační a nebyli závislí na státu. Měli jsme projekty na téma podnikání. Ukrajinci se chtějí postavit na vlastní nohy. Trumpovým rozhodnutím je u nás zasažená i výuka českého jazyka," řekla Srdínková.
Ukrajina musí urychleně začít dovážet značné množství plynu, aby pokryla své potřeby. Objem suroviny v ukrajinských zásobnících totiž klesl na téměř kritickou hranici deseti procent. Na sociální síť Facebook to napsal bývalý šéf ukrajinské přepravní soustavy (GTSOU) Serhij Makohon, uvedla dnes agentura Reuters.
Denní produkce plynu nemůže pokrýt veškeré potřeby Ukrajiny v chladném období. V letních měsících země čerpá plyn do zásobníků, aby jej mohla využít v zimě. „Naše zásobníky se postupně, ale jistě blíží k úrovni desetiprocentní naplněnosti," uvedl Makohon. Denně tak podle něj bude možné z nich odčerpat 60 milionů metrů krychlových. Vzhledem k tomu, že plyn v zásobnících je pod tlakem, nižší hladina znamená, že lze denně vytěžit méně.
Za Bašára Asada byla Sýrie důležitou základnou ruské armády. S pádem jeho diktatury ale Rusové přestali být vítaní - teď jim noví vládci Sýrie konečně povolili odvézt si vojenskou techniku ze základny v přístavu Tartús. Kam se uchýlí? Do Sýrie přitom dorazila o základnách jednat ruská delegace. A syrský vůdce Šara po ruské delegaci žádal vydání exprezidenta Bašára Asada, který v prosinci utekl do Ruska, řekl syrský zdroj agentuře Reuters. Celý článek čtěte ZDE
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
