Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku označilo za nepřijatelné výroky slovenských politiků o účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku na informační systémy slovenského katastru nemovitostí. Nevyloučilo ovšem, že k útoku mohla být použita infrastruktura umístěná na okupovaných územích Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
Lednový kybernetický útok, který slovenské úřady přiznaly až s odstupem několika dnů od jeho provedení, vyřadil z provozu elektronické systémy úřadu geografie, kartografie a katastru (ÚGKK). Například slovenský premiér Robert Fico, ale i někteří další vládní politici tvrdili, že útok mohl být veden z Ukrajiny, se kterou se Bratislava dostala do sporu kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Minulý týden pak Fico obvinil Ukrajinu také z kybernetického útoku na největší slovenskou zdravotní pojišťovnu VšZP.
„Na základě veřejně dostupných informací o incidentu zatím neexistuje dostatek důkazů k určení zdroje útoku. Proto jsou jakákoliv prohlášení o možné účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku do ukončení vyšetřování slovenskými orgány nepodložená a zásadně nepřijatelná,“ napsala ukrajinská ambasáda k útokům na systémy slovenského ÚGKK. Slovenskou stranu rovněž vyzvala, aby se v budoucnu zdržela manipulování s neověřenými a nepotvrzenými informacemi a vyhnula se neopodstatněným obviněním.
V Kyjevské oblasti trosky nepřátelského dronu zasáhly muzeum automobilových veteránů, kde devět exponátů zničily a dalších 27 poškodily. Nálet se obešel bez raněných, uvedly úřady.
Neporušitelnost hranic je základním principem mezinárodního práva, který musí platit pro všechny. Na tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kromě Ruska, které před téměř třemi lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, vzkaz zjevně adresoval i Spojeným státům, které si nově dělají nárok na Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království.
„Hranice se nesmí posouvat násilím,“ řekl Scholz v krátkém prohlášení. V angličtině pak sarkasticky dodal frázi, že je jeho vzkaz adresován všem, kterých by se mohl týkat.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
