Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Na Ukrajinu se vrátila těla 757 zabitých ukrajinských vojáků, oznámil Kyjev. Podle AFP je to jedna z největších repatriací od začátku války.
Kyjev potvrdil útok na ropná zařízení v ruské Rjazani a závod na mikroelektroniku v Brjansku.
Ukrajinský generální štáb na facebooku tvrdí, že v Rjazani ukrajinská armáda udeřila bezpilotními letouny na ropná zařízení. Ruská služba BBC píše, že podle jejích zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU Ukrajinci zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v Rusku a vzplály tam minimálně tři zásobníky. Ukrajinské drony zaútočily také na přečerpávací stanici Rjazaň a tamní tepelnou elektrárnu, dodala BBC, podle níž místní obyvatelé po útoku informovali na sociálních sítích o explozích a požárech.
„Zasažen byl i mikroelektronický závod Kremnij El v Brjansku. Jedná se o jeden z klíčových podniků mikroelektronického průmyslu v Rusku,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil a dodalo, že v tomto podniku se vyrábí součástky používané ve strategických zbraňových systémech, jako jsou Topol-M nebo Bulava, či protiletadlových systémech S-300 nebo S-400. Podnik podle ruské agentury TASS přerušil výrobu.
„Putin je připraven, čekáme signály,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k možným hovorům mezi prezidenty Ruska a USA. Žádné další informace nesdělil s poznámkou, že nebude věštit „z kávové sedliny“. AFP v této souvislosti poznamenala, že Trump ve čtvrtek znovu zmínil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat, aby s ním řešil ukončení ruské války na Ukrajině.
Podle agentury Reuters americký prezident vyjádřil také přání pracovat na omezení jaderných zbraní. Peskov dnes podle ruské agentury TASS prohlásil, že Moskva má zájem na „co nejrychlejším zahájení tohoto procesu jednání“. „Za současných okolností je samozřejmě nutné vzít v úvahu všechny jaderné potenciály. A není možné například vést rozhovor a nebrat v úvahu jaderný potenciál Francie, Británie,“ dodal mluvčí. V posledních letech přestalo platit více smluv o kontrole zbrojení.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
