Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Spravedlivý mír na Ukrajině musí podle slovenského premiéra Roberta Fica vyhovovat oběma stranám a respektovat příčiny konfliktu. Fico to řekl při dnešní návštěvě Turecka, které označil za jednu ze zemí, jež by mohly vyvinout úsilí k mírovým jednáním. Posun ohledně konfliktu očekává od Donalda Trumpa. Fico ocenil, že Ankara připustila možnost dodávek ruského plynu pro Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream po ukončení jeho přepravy přes Ukrajinu.
„Je nemožné očekávat, že by Ruská federace opustila území, která kontroluje. Zdá se, že je nemožná představa, že by Ukrajina byla členským státem NATO,“ uvedl Fico na tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Dodal, že považuje za přesný Trumpův názor, že dřívější americká administrativa Joea Bidena vyprovokovala Rusko k použití vojenské síly vůči Kyjevu právě kvůli tomu, že začala hovořit o členství Ukrajiny v NATO. „Uvítal bych, pokud by nový americký prezident dal co nejrychleji zadost svému slibu, že udělá všechno pro to, aby v krátké době došlo k zastavení krveprolévání na Ukrajině,“ uvedl slovenský premiér.

„Mnozí se domnívají, že dneškem začíná nová stránka dějin. Je čas, aby demokracie zvítězila nad tyranií,“ tweetuje ukrajinská liberální poslankyně Kira Rudiková v den inaugurace staronového amerického prezidenta. „A USA by nám měly pomoci, aby se tak stalo.“

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní tiskové agentury TASS prohlásil, že je otevřen dialogu s administrativou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se dnes znovu ujme moci.
„Nikdy jsme dialog neodmítali a vždy jsme byli připraveni udržovat vyrovnané vztahy a spolupracovat s jakoukoliv americkou administrativou,“ řekl Putin při schůzce se členy své bezpečnostní rady. Dodal, že dialog musí být „postaven na rovnocenném základě a vzájemném respektu“. Putin také Trumpovi k návratu do Bílého domu pogratuloval. Šéf Kremlu je podle svých slov připraven jednat s Trumpem mimo jiné o Ukrajině, která se už bezmála tři roky brání ruské vojenské agresi, kterou nařídil Putin.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.