Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské a s Kremlem spřízněné noviny Kommersant informovaly, že Moskva a Podněstří, Ruskem podporovaný separatistický region Moldavska, jednají o možnosti nákupu plynu pro tento region v Evropě prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti.
Tím by se obešel plynovod TurkStream, který byl považován za hlavní možnost poté, co Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu. Místo toho se diskutuje o možnosti nákupu plynu na evropském spotovém trhu prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti, přičemž náklady by hradila ruská státní pokladna.
Proslýchá se, že probíhají jednání o nákupu plynu v rámci tohoto systému od ledna do dubna v denním objemu 3 milionů metrů krychlových, což by mohlo stát přibližně 164 milionů dolarů (cca přes 4 miliardy korun).
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě smlouvu o partnerství na sto let. „Dnešek je skutečně historickým dnem, naše vztahy jsou bližší než kdykoli předtím,“ citovala Zelenského po podpisu smlouvy agentura Reuters.
Dohoda podle agentury AP zavazuje obě strany k obranné spolupráci - zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltickém, Černém a Azovském moři - a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Smlouva rovněž zahrnuje systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.
Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny".
Včerejší masivní útok na Ukrajinu byl podle Moskvy odvetou za ukrajinské údery s využitím západních raket na ruském území a za pokus o útok na plynovod. Konkrétně Moskva zmínila nasazení amerických střel ATACMS a britských Storm Shadow a to, že se Ukrajinci začátkem týdne pokusili zaútočit na kompresorovou stanici na plynovodu TurkStream v Krasnodarském kraji. Ukrajinu včera útok donutil k preventivnímu přerušení dodávek elektřiny v několika oblastech.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
