Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle profilu Obrany Ukrajiny na sociální síti X Německo poskytlo Ukrajině nový balíček pomoci, který obsahuje munici pro Leoparda 1, 20 nábojů MRAP, 14 tisíc nábojů 155mm, 19 tisíc nábojů 122mm a 11 tisíc nábojů 120mm do minometů. Dorazily také úderné drony, průzkumné drony a další bezpilotní letouny a útočné pušky.
Britská rozvědka tvrdí, že Rusko od začátku války na Ukrajině tvýšilo své úsilí o nátlak a kontrolu nad sdělovacími prostředky. Mnoho médií a novinářů tak třeba v roce 2024 vyfasovalo pokutu za to, že jsou „nežádoucí“. Informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Britové se v analýze opírají o data mediální organizace Mediazon. Organizace mluví o postižených novinářích, kteří podle tajných služeb mají sloužit jako odstrašující příklad pro další redaktory a nezávislá média. „Ruské snahy o omezení nezávislých masmédií budou s největší pravděpodobností pokračovat po celou dobu konfliktu,“ uzavírají britští zpravodajští důstojníci.
Rusko je ochotné pomoci Vietnamu s rozvojem jaderné energetiky a poskytnout zemi ropu i zkapalněný zemní plyn (LNG). Obě země to dnes uvedly ve společném prohlášení. Vietnam chce mít svou první jadernou elektrárnu do konce tohoto desetiletí, informuje agentura Reuters.
Rusko v úterý podepsalo s Vietnamem dohodu o spolupráci v jaderné energetice a o několika společných projektech. Cílí na obnovu vietnamského jaderného programu, který byl roky pozastaven. Vietnamský premiér Pham Minh Chinh dnes řekl, že si přeje, aby první jaderná elektrárna v zemi byla postavena do roku 2030. Pro stavbu elektrárny v provincii Ninh Thuan v centrální části země už dříve Hanoj vybrala ruskou státní společnost Rosatom. Vietnam podle úřadů probíral stavbu malých, moderních jaderných reaktorů i s dalšími zeměmi včetně Jižní Koreje a Kanady.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
