Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Nadnárodní podniky sídlící v členských státech Evropské unie v roce 2023 zaplatily v Rusku na dani z příjmu zhruba tři miliardy dolarů (téměř 74 miliard Kč). Uvádí to studie, kterou tento týden zveřejnila organizace B4Ukraine. Od amerických podniků Rusko podle studie předloni na dani ze zisku obdrželo zhruba 1,2 miliardy dolarů.
„Navzdory rozsáhlým ruským zvěrstvům a více než 150.000 zdokumentovaných válečných zločinů na Ukrajině působí nadále v Rusku příliš mnoho západních podniků, což podporuje jeho válečnou ekonomiku,“ uvedla organizace B4Ukraine. „Je načase, aby odešly,“ dodala.
Slovenský premiér Robert Fico nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu. Ruské státní agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě.
„Premiér Fico včera (v pondělí) zveřejnil otevřený dopis Zelenskému a pozval jej na jednání. Zelenskyj odvětil, že má přijet v pátek do Kyjeva. To není možné. Myslím, že se to nestane,“ řekl Gašpar, který je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.
Ruské útoky proti Ukrajině zabily během uplynulého dne nejméně dva lidi a zranily 19 osob, včetně dětí, informovaly regionální úřady. V Doněcké oblasti byli v důsledku ruských útoků zabiti dva lidé a další dva zraněni, informoval gubernátor Vadym Filaškin na svém kanálu Telegram.
Devět lidí bylo zraněno v důsledku útoků ruské armády na město Cherson a 33 dalších regionálních sídel, informoval gubernátor Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti byli zraněni tři lidé, včetně 14leté dívky, informoval gubernátor Serhij Lysak. Dvě dospělé oběti byly hospitalizovány se středně těžkými zraněními.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
