Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko bude čekat konkrétní iniciativy od Spojených států, včetně schůzky na nejvyšší úrovni. Počká si také na stanovisko zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny, až se ujme funkce. Uvedl to dnes podle tiskových agentur ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rovněž řekl, že Rusko je připraveno jednat o bezpečnostních zárukách „pro zemi, která se nyní nazývá Ukrajina, anebo pro část této země“.
Kreml se v pondělí vyjádřil, že otázka bezpečnostních záruk pro obě znepřátelené strany, Rusko a Ukrajinu, by měla být nedílnou součástí jakékoliv možného urovnání konfliktu, připomněla agentura Reuters.
Dvě německé opoziční strany dnes uvedly, že jsou připraveny podpořit nový balík vojenské pomoci Ukrajině, jehož schválení údajně blokuje kancléř Olaf Scholz. Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč). Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami podle magazínu ale zablokoval Scholz, který se bojí, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).
„Už v listopadu jsme avizovali, že jsme připraveni podpořit balík ve výši tří miliard eur na dodatečnou pomoc Ukrajině,“ uvedl předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner v rozhovoru s mediální skupinou Bayern. S financováním by podle něj nebyl problém, nemusela by se kvůli tomu porušit ani ústavně zakotvená dluhová brzda.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes podle médií obvinil Spojené státy, že se kvůli potlačení konkurence snaží přimět Ukrajinu, aby vyřadila z provozu plynovod TurkStream. Tím ještě proudí ruský plyn do Evropy. Na kompresorovou stanici plynovodu v pondělí zaútočily ukrajinské drony.
„Spojené státy nechtějí žádného konkurenta v žádné oblasti, počínaje energetikou, kde bez váhání schvalují teroristické akce ničící základy ekonomické prosperity Evropské unie. Podněcují své ukrajinské klienty, aby po plynovodech Nord Stream vyřadily z provozu i TurkStream,“ prohlásil ruský ministr na tiskové konferenci podle agentury TASS.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
