Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Během rána a dopoledne úřady v jihoukrajinské Chersonské oblasti informovaly o útocích ruských dronů nesoucích výbušniny v Antonivce a Chersonu. V Antonivce utrpěla zranění jedna žena, v Chersonu jedna žena a jeden muž.
Po ruském ostřelování Chersonu zůstalo přibližně 23.000 domácností ve městě bez elektrického proudu, informovala místní vojenská správa. Podle šéfa Chersonské oblasti čelilo v posledních 24 hodinách kromě Chersonu ostřelování ruskými jednotkami přibližně 50 obcí v regionu. „Ruská armáda ostřelovala občanskou infrastrukturu a obytné oblasti obcí, zejména poškodila dvě vícepodlažní budovy a osm rodinných domů,“ uvedl Prokudin na Telegramu.
Donald Trump a Vladimir Putin by spolu měli v příštích dnech či týdnech hovořit přinejmenším telefonicky, řekl v ABC News Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. Na přípravě kontaktu už se podle něj pracuje. „Z pohledu prezidenta Trumpa není možné dosáhnout dohody, pokud nemáte nějaký vztah a dialog s druhou stranou,“ poznamenal Waltz k válce na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Takový vztah chce podle něj Trumpova administrativa v příštích měsících určitě vybudovat. „Očekávám přinejmenším telefonát v příštích dnech a týdnech,“ podotkl.
O chystané schůzce s Putinem mluvil na tiskové konferenci tento týden i Trump, žádný časový plán však neposkytl. Nastupující americký prezident také vyjádřil naději, že příměří na Ukrajině se podaří uzavřít do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce 20. ledna. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po svém návratu do Bílého domu. Kreml pak oznámil, že Putin je rozhovorům s Trumpem otevřen.
Šéf dněpropetrovské oblastní rady Mykola Lukašuk varoval obyvatele několika okresů u hranic s Doněckou oblastí, že kvůli ruskému postupu na Udačne jsou v dosahu nepřátelské dělostřelecké palby a řízených leteckých bomb KAB. Vyzval je, aby neignorovali výstrahy protivzdušné obrany a důsledně dodržovali všechna bezpečnostní pravidla. Server RBK Ukrajina píše, že za poslední dva měsíce se zhoršila situace také dále na jih u Velyké Novosilky v Doněcké oblasti, která leží v blízkosti administrativní hranice s Dněpropetrovskou a Záporožskou oblastí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
