Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Spojené státy uvalí na ruský ropný průmysl jedny z dosud nejtvrdších sankcí, napsal dnes Reuters. Odvolává se přitom na dokument, který zřejmě pochází z amerického ministerstva financí. Sankce zasáhnou 180 plavidel, desítky obchodníků, dvě velké ropné společnosti a vysoké představitele ruského ropného průmyslu. Dokument koloval mezi obchodníky v Evropě a v Asii, Reuters však jeho pravost nemohl bezprostředně ověřit.
Výdaje zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz. V dnešním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to řekl prezident Petr Pavel. Na růstu výdajů na obranu by se podle něj mohl shodnout příští summit aliance v červnu v nizozemském Haagu. V případě České republiky pokládá za realistické, že výdaje vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.
Pavel reagoval na vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. České ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za loňský rok závazek dvou procent Česko splnilo.
V Baltském moři severně od německého ostrova Rujána pluje tanker, který teď není možné ovládat. Podle spolkové agentury, která se zabývá nehodami na moři, má loď na palubě 99.000 tun ropy. Agentura DPA uvedla, že je tanker Eventin zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily.
Z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle německých úřadů ropa zatím neuniká, životnímu prostředí tak nebezpečí nehrozí. Také posádka lodi plující pod panamskou vlajkou je v pořádku a její evakuace není nutná. Tanker by měl nyní být odtažen do přístavu. Proč jej není možné ovládat, zatím není jasné.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
