Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Administrativa končícího amerického prezidenta Joea Bidena se chystá oznámit balík sankcí s cílem oslabit příjmy Ruska z exportu ropy. Napsala to dnes s odvoláním na informované zdroje agentura Reuters. Opatření podle ní cílí proti ropným společnostem či takzvané stínové flotile tankerů, kterou Rusové používají k obcházení dosavadních sankcí proti jejich ropnému sektoru.
Biden v poslední době stupňuje kroky na podporu Ukrajiny ve snaze dostat ji po letech obrany proti ruské agresi do co nejlepší situace při návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Trumpovy plány ohledně podpory bránící se Ukrajiny jsou velmi nejasné, bývalý a zároveň příští prezident opakovaně dává najevo výhrady vůči dosavadní míře pomoci Kyjevu a slibuje ukončit válku do 24 hodin od inaugurace konané 20. ledna.
Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena bylo v Kurské oblasti zraněno nebo zabito přes 1000 severokorejských vojáků, napsala agentura Reuters.
Přestože ruský prezident Vladimir Putin ztratil část příjmů z prodeje plynu přes ukrajinské území, Rusko má alternativy k vývozu suroviny, které zemi dokážou ochránit před vážnými ekonomickými dopady. Do deseti let plánuje například ztrojnásobit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, které vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu uplatňují západní státy. Napsala to dnes agentura Bloomberg.
Problémem zřejmě nebude ani vývoz plynu potrubím, protože Rusko bude schopno vývoz nasměrovat k jiným zájemcům, jako je Čína. „Budeme nadále zvyšovat podíl na světových trzích s LNG,“ řekl Putin 19. prosince na své výroční tiskové konferenci. Rusko bude podle něj schopno tento cíl splnit, i když sankce mají za cíl růst vývozu LNG z Ruska zastavit. Putin také vyjádřil přesvědčení, že ruský plynárenský gigant Gazprom si s ukončením tranzitu plynu přes Ukrajinu poradí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
