Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Velmi dobře ví, co dělá. V podstatě se vymezil vůči politikům, kteří se vždycky vymezovali vůči Trumpovi. Vnímám to spíš jeho přípravu na nového nájemníka Bílého domu,“ komentoval bezpečnostní analytik Milan Mikulecký pro Blesk Zelenského kritiku budapešťského memoranda, které mělo garantovat Ukrajině územní celistvost.
Nejvíce piva do Ruska loni dodávali a nejvíce na něm vydělávali Němci a Češi, jen Dánové vývoz přerušili. Export z Česka se dokonce meziročně zvýšil. Roste také vývoz čínského piva do Ruska. S odkazem na státní statistiky o tom na svém webu informuje ruská agentura RIA Novosti.
Hlavním dodavatelem piva do Ruska zůstává Německo, a to navzdory tři roky trvající invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Přestože německé pivovary loni snížily vývoz o 24 procent ve srovnání s předchozím rokem, Německo v období od ledna do října přesto dodalo ruským odběratelům 105 300 tun piva. Druhé místo v dodávkách zaujímá Česká republika. Vývoz českého piva do Ruska v loňském roce stoupl o 27 procent na 33 100 tun.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí východoukrajinského města Kurachove, které se nachází v Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, zatímco Kyjev tuto informaci nepotvrdil. Ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské vojenské uskupení Chortycja ráno napsal, že ruské invazní jednotky v Kurachove útočí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
