Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu do Evropy přes ukrajinské území bude v pátek na svém mimořádném zasedání jednat pracovní skupina pro energetiku v rámci Rady EU, tedy experti z příslušných ministerstev zemí EU či ze Stálých zastoupení při Evropské unii. Jednání pracovní skupiny, která je přípravným orgánem Rady EU, se uskuteční prostřednictvím videokonference. Před drastickými dopady zastavení tranzitu plynu varoval zejména slovenský premiér Robert Fico. Podle zdrojů ČTK by se měla příští týden v úterý konat i schůzka zástupců Slovenska, Evropské komise a Ukrajiny.
Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země. Prohlásil to dnes před novináři místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média.
Účinným zvládáním energetické krize by Kišiněv mohl získat sympatie obyvatel separatistického regionu na levém břehu řeky Dněstr, aby je „osvobodil od impéria strachu a nejistoty“, ve kterém je drží vůdci separatistů v Tiraspolu a Moskva, prohlásil Serebrjan podle serveru point.md.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes ráno stoupla až na 50,85 eura (1280 Kč) za megawatthodinu (MWh), nejvýše od října 2023. V úterý skončila desetiletá dohoda o dodávkách plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu a současně se ochladilo, což zvyšuje poptávku po plynu pro vytápění, uvedla agentura Reuters.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
