Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Finský provozovatel energetické sítě Fingrid podal u helsinského soudu žádost o zabavení ropného tankeru Eagle S. Firma se tímto krokem snaží zajistit pohledávku na náhradu škod spojených s poškozením podmořského energetického kabelu Estlink 2.
Podmořský kabel spojující Finsko a Estonsko byl poškozen 25. prosince. Následující den finská pohraniční stráž, která velí v Baltském moři, na palubu lodi vstoupila a odplula s ní do finských vod. Finské úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Mají podezření, že posádka lodi kabel poškodila záměrně, a to kotvou plavidla taženou po mořském dně. Finská policie z činu podezřívá sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru. Námořníci mají zákaz vycestovat.
„Bojovníci GUR obdrželi 100 dronů od Artema Pyvovarova,“ děkuje na Twitteru Obranná rozvědka Ukrajiny jednomu z nejpopulárnějších zpěváků země. „Hudebník předal 100 FPV dronů pro vojáky jednotky @black.winter.group ze Speciálních sil Timur.“
Ukrajinská armáda dnes ohlásila zásah ruského vojenského velitelství v obci Marjino v ruské Kurské oblasti. Informovala o tom agentura Reuters.
„Tyto údery naruší možnosti Ruské federace páchat teroristické činy na nevinných ukrajinských civilistech,“ uvedla ukrajinská armáda na síti Telegram. Dodala, že útoky na ruské velitelské stanoviště byly provedeny vysoce přesnými zbraněmi.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
