Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko od začátku ukrajinského vpádu do ruské Kurské oblasti ztratilo více než 38 000 vojáků a 1 000 kusů techniky, uvedl vrchní velitel Oleksandr Syrskij.
Jako jednu z největších porážek Moskvy označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnešní ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Naprostá většina evropských zemí se změně podle vyjádření ukrajinské hlavy státu úspěšně přizpůsobila.
„Když (ruský prezident Vladimir) Putin před více než 25 lety převzal moc v Rusku, přečerpalo se ročně přes Ukrajinu do Evropy více než 130 miliard metrů krychlových plynu. Dnes je tranzit ruského plynu roven nule. To je jedna z největších porážek Moskvy,“ uvedl na platformě Telegram Zelenskyj.
Papež František dnes u příležitosti Světového dne míru, který si každoročně 1. ledna připomíná katolická církev, poděkoval všem, kdo se snaží o diplomatické řešení v oblastech ozbrojených konfliktů a ukončení válek. Vyzval také lídry zemí s křesťanskou tradicí, aby šli příkladem a odpustili, nebo snížili dluhy nejchudším zemím. Informoval o tom server Vatican News.
„Modleme se za to, aby na všech frontách skončily boje a aby se usilovalo o mír a usmíření,“ řekla hlava katolické církve v poledne k věřícím, kteří se shromáždili na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Někteří přinesli cedule s názvy oblastí, kde trvají ozbrojené konflikty. Papež dnes opět zmínil mimo jiné válku na Ukrajině či v Pásmu Gazy.
Dopoledne papež František, který v prosinci oslavil 88. narozeniny, odsloužil první mši roku v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Během ní podle agentury EFE apeloval na „ochranu života“ a „každého stvoření narozeného z ženy od početí až po smrt“, což označil za „základ pro budování mírové civilizace“. Vyzval přitom k ochraně „života v lůně“, života dětí, těch, kteří trpí, chudých, starých či osamělých.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
