Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy se ve středu v důsledku vypršení tranzitní smlouvy pravděpodobně zastaví. Vyplývá to podle tiskových agentur z aktuálních údajů provozovatele ukrajinského systému pro přepravu plynu. Agentura Bloomberg nicméně upozorňuje, že tato data by se ještě mohla změnit.
V 16:00 SEČ byly podle ukrajinského operátora objednávky na středeční přepravu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy nulové, napsala agentura Reuters. Ruský plynárenský gigant Gazprom již dříve uvedl, že dnes přes Ukrajinu do Evropy dodá 37,2 milionu krychlových metrů plynu, zatímco v pondělí to bylo 42,4 milionu.
Ukrajinská vojenská rozvědka dnes informovala, že ukrajinský námořní dron Magura V5 vybavený raketovými zbraněmi zničil u okupovaného poloostrova Krym ruský vrtulník Mi-8. Podle rozvědky se jedná o vůbec první takový úspěšný zásah. "Během boje v Černém moři v oblasti mysu Tarchankut byl v důsledku použití raket R-73 SeaDragon zničen ruský vrtulník Mi8," uvedla HUR v prohlášení. Během této bitvy byla ještě jedna ruská helikoptéra poškozena, podařilo se jí však vrátit na základnu.
R-73 je střela krátkého dosahu s infračervenou naváděcí hlavicí, kterou Ukrajina přizpůsobila pro využití na námořních dronech. Šéf HUR Kyrylo Budanov řekl, že drony Magura V5 už v minulosti několikrát útočily na cíle ve vzduchu, těm se ale vždy podařilo dosáhnout pobřeží, i když byly zasaženy. "Dnes je to poprvé, co byl vrtulník sestřelen, spadl do vody," uvedl Budanov.
Rusko za posledních 25 letech dosáhlo velkých výsledků. Dnes to podle státní agentury TASS řekl v novoročním projevu ruský prezident Vladimir Putin, který byl po celou tuto dobu u moci. O válce na Ukrajině, která na jeho rozkaz začala v únoru 2022 a dosud trvá, se šéf Kremlu přímo nezmínil.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
