Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Faktický vládce Sýrie Ahmad Šara se dnes v Damašku setkal s ukrajinskou delegací v čele s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Nově jmenovaný syrský ministr zahraničí Asaad Hasan Šíbání při jednání se svým ukrajinským protějškem řekl, že Sýrie doufá ve „strategické partnerství“ s Ukrajinou.
„Mezi námi a Ukrajinou budou strategická partnerství na politické, ekonomické, společenské a vědecké úrovni,“ řekl podle Ruters Šíbání svému ukrajinskému protějšku. S patrným odkazem na ruskou agresi proti Ukrajině syrský ministr také poznamenal, že „syrský a ukrajinský lid má stejnou zkušenost“ a Ukrajinci prožívají stejné utrpení, jako zažívali 14 let Syřané.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další bezpečnostní pomoc v hodnotě skoro 2,5 miliardy dolarů (60,3 miliardy Kč). V prohlášení to dnes oznámil končící americký prezident Joe Biden. Toho po čtyřleté pauze v Bílém domě 20. ledna vystřídá zvolený prezident Donald Trump.
„Na můj pokyn budou Spojené státy po zbytek mého působení v úřadu nadále neúnavně pracovat na posílení pozice Ukrajiny v této válce,“ uvedl Biden v prohlášení s odkazem na americkou pomoc Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské invazi od února 2022.
Soud v běloruské metropoli Minsku odsoudil v nepřítomnosti komika Vjačeslava Komissarenka, který žertoval na účet prezidenta Alexandra Lukašenka. Za urážku a pomlouvání hlavy státu a za vyvolávání nenávisti si má odpykat šest let za mřížemi, informovaly dnes tiskové agentury.
Komissarenko se podle médií přidal v létě 2020 k protestům proti výsledku prezidentských voleb, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka a které běloruská opozice označuje za zfalšované. Když byly protesty potlačeny, komik nejprve uprchl do Ruska a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se z Ruska přemístil na Západ.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
