Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Z ukrajinského zajetí se dnes do Ruska vrátilo 150 ruských vojáků. Stejný počet válečných zajatců předalo také Rusko Ukrajině, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oproti tomu informoval o 189 navrácených Ukrajincích.
Ruští zajatci se podle ruského ministerstva obrany nyní nacházejí v Bělorusku. Čeká je přesun do Ruska, kde se o ně postarají lékaři. Výměnu celkem 300 zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
Během útočné ruské války na Ukrajině zahynul bývalý ruský fotbalový reprezentant Alexej Bugajev, jenž do armády narukoval na podzim z vězení. Úmrtí třiačtyřicetiletého někdejšího obránce potvrdil médiím jeho otec. „Bohužel je zpráva o Alexejově úmrtí pravdivá,“ uvedl v neděli Ivan Bugajev pro web Sports.ru.
Bugajev hrál profesionálně v prvním desetiletí tohoto století, oblékal dresy Lokomotivu Moskva či Krasnodaru. Za národní tým odehrál sedm zápasů včetně dvou na mistrovství Evropy 2004 v Portugalsku.
V roce 2023 byl bývalý fotbalista zatčen za obchod s drogami a letos v září odsouzen na devět a půl roku do vězení. Po odsouzení využil možnosti nastoupit do armády, což je v Rusku v době invaze na Ukrajinu častá praxe.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou a rozpočtovou pomoc, tentokrát za 5,9 miliardy dolarů (více než 142 miliard Kč). Nejprve končící prezident Joe Biden dnes oznámil další bezpečnostní pomoc za téměř 2,5 miliardy dolarů, následně ministryně financí Janet Yellenová informovala o poskytnutí pomoci v objemu 3,4 miliardy dolarů.
Ministryně financí Yellenová později oznámila, že Spojené státy poskytnou Ukrajině přímou rozpočtovou podporu za 3,4 miliardy dolarů. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že od února 2022 tak Spojené státy celkem poskytly Ukrajině rozpočtovou pomoc za více než 30 miliard dolarů. Peníze jsou určeny k udržení úřadů v chodu a na platy učitelů a dalších státních zaměstnanců.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
