Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl dnes podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně. Kreml o den dříve uvedl, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.
„Konečná verze bude známa po otevření černých skříněk. Prvotní verze (vyšetřování) jsou ale dostatečně podložené a založené na faktech,“ uvedl Alijev v ázerbájdžánské státní televizi AzTV podle ruské agentury. „A fakta jsou taková, že ázerbájdžánské civilní letadlo bylo poškozeno zvenčí na území Ruska, poblíž města Groznyj,“ dodal prezident středoasijské země.
Ázerbájdžánský prezident dále uvedl, že „některé kruhy“ v Rusku se snažily skutečné příčiny pádu letadla ututlat. Je zbytečné podle něj například zvažovat verzi o srážce letounu s hejnem ptáků vzhledem k faktu, že trup letounu byl plný děr. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že letoun nebyl sestřelen úmyslně, napsala agentura Interfax. Zapotřebí ale bylo podle něj přiznat vinu a omluvit se. „Bohužel první tři dny jsme z Ruska neslyšeli nic jiného než klamné verze,“ uvedl Alijev.
Letadlo Azerbaijan Airlines, které ve středu havarovalo, poškodilo nad ruským územím ostřelování ze země, uvedl ázerbájdžánský prezident Alijev.
Rusko bude muset upustit od svého moratoria na rozmísťování raket středního a krátkého doletu, řekl v dnes publikovaném rozhovoru s agenturou RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vrcholný diplomat zároveň obvinil Spojené státy z toho, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Washington se k jeho prohlášení zatím nevyjádřil.
V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Úmluva signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
