Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
V Kurské oblasti mělo přijít o život už více než 1000 mužů z KLDR, tvrdí to mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. „Je jasné, že ruští a severokorejší vojenští velitelé považují tyto jednotky za postradatelné a nařizují jim beznadějné útoky,“ uvedl Kirby.
Podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent mnozí dokonce raději spáchají sebevraždu, než aby se vzdali Ukrajincům.
Vysoký představitel NATO varuje před velkým množstvím obětí v případě, že Rusko ještě více zesílí na poli skrytých a hybridních hrozeb, James Appathurai to řekl v rozhovoru pro SkyNews.
Podle Appathuraie, který působí jako náměstek generální tajemníka pro inovace a hybridní a kybernetickou oblast, existuje reálná hrozba, že Rusko proti NATO zesílí sabotážní a žhářské útoky. Už nyní je navíc počet takových útoků na číslech, které by před pěti lety byly nepřijatelné. Jednat se může o stovky případů úspěšných a i neúspěšných. V poslední době se mluví především o sabotáže důležitých podmořských kabelů. „Vidí nás jako nepřítele a je to čím dál horší,“ podotkl.
Západ by si podle něj měl říci, kolik takových útoků v „šedé zóně“ vlastně bude trpět. Bohužel, dle jeho názoru je velice nejasná hranice toho, co je oficiálně považováno za útok, na nějž již může NATO jako společenství zareagovat. „NATO potřebuje Rusku lépe vytyčit, jaké jsou červené linie,“ konstatoval.
Kyjev se obrátil na evropské úřady kvůli vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, jenž pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Napsal to web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka, podle něhož by země Evropské unie měly dodržovat stávající pravidla.
„Opravdu bychom chtěli, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují,“ uvedl v ukrajinském televizním vysílání Haluščenko. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem,“ řekl ministr.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
