Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Slovenský premiér Robert Fico sdílel otevřený dopis představitelům EU. Dopis sdílí v reakci na stávající roztržku mezi Slovenskem a Ukrajinou kvůli plynu. „Zelenskyj jednostranně a bez jakýkoliv konzultací s orgány EU oznámil, že po prvním lednu Ukrajina nebude zapezpečovat přes svoje území žádný tranzit plynu směrem na Slovensko a pro další odběratele,“ začíná dopis předsedy vlády a zdůrazňuje jednostrannost tohoto rozhodnutí.
Předsedy Unie oslovuje s tím, že jeho stát bude takovýmto jednostranným rozhodnutím ukrajinského prezidenta výrazně finančně poškozený. „A to především ve světle probíhající a nevyhnutelné konsolidaci veřejných financí, které nám předchozí vláda zanechala v katastrofálním stavu,“ uvádí dále, a rýpe tak rovnou do svých oponentů. „Je nezpochybnitelné, že jednostranné rozhodnutí ukrajinského prezidenta bude mít výrazný negativní dopad na naše společné evropské úsilí držet krok s prudce se rozvíjejícísemi státy světa,“ dodává.
Zdůrazňuje, že nerozumí tomu, proč nebyla uskutečněná mohutnější analýza toho, jak ekonomicky dopadne přerušení tranzitu na členské státy. „Dopady jsou podceňované,“ myslí si slovenský premiér a vzkazuje, že se obrátil na slovenskou společnost SPP, která je jedním z významných obchodníků na trhu, aby mu na to poskytla odborný pohled. A tuto analýzu zveřejňuje právě v otevřeném dopise a na sociální síti.
„Tam, kde se odvaha snoubí s loajalitou, stojí naši obránci a jejich chlupatí přátelé spolu a chrání naši svobodu,“ píše na sociální síti X obrana Ukrajiny. A připojuje snímek vojáka se psím společníkem.
Ruské invazní síly tento týden zaútočily na Ukrajinu více než 370 drony, asi 280 řízenými leteckými bombami a 80 střelami různého typu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda poznamenal, že to je nejnižší počet Rusy vyslaných útočných bezpilotních letounů od začátku září, kdy hlava státu začala zveřejňovat týdenní bilance útočících ruských dronů, pum a střel.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
