Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na vysoce postaveného důstojníka ruského ministerstva obrany a válečného blogera. Napsala to dnes státní tisková agentura TASS, podle které bezpečnostní složky zadržely Rusa, jenž jednal na pokyn ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Kyjev se k ruským obviněním zatím nevyjádřil a podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
„Zákeřník vzal ze skrýše v Moskevské oblasti improvizované výbušné zařízení o kapacitě asi jeden a půl kilogramu ekvivalentu TNT... a prováděl průzkumnou činnost v místech pobytu cílů útoku, aby mohl provést detonaci na dálku,“ prohlásilo tiskové oddělení FSB, které dále sdělilo, že výbušnina byla zamaskovaná do přenosného reproduktoru.
Rusové navyšují vlastní výrobu ničivých dronů Shahed, píší analytici z Institutu pro studium války s odvoláním na ukrajinskou rozvědku. Podle ní ruská továrna ve speciální ekonomické zóně Alabuga v Tatarstánu od ledna do září letošního roku vyrobila 5 760 dronů Shahed. To je dvakrát tolik, co bylo vyrobeno v roce 2023. Podle uniklých dokumentů již společnost podepsala dohodu o výrobě 6000 dronů do září 2025.
Rusko také údajně aktivně vyvíjí návnady dronů podobné Shahedům, které se používají ke zmatení ukrajinských systémů protivzdušné obrany. Do konce roku 2024 se plánuje vyrobit až 10 000 takových návnad, což je téměř dvojnásobek počtu útočných dronů.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině a v Rusku v online reportáži.
Igor Sečin, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, zůstane dalších pět let šéfem největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení správní rady podniku. Sečin stojí v čele firmy Rosněfť od roku 2012. Je známý mimo jiné svou kritikou vůči Organizaci zemí vyvážejících ropu.
V letech 2000 až 2008, kdy byl Putin ve funkci ruského prezidenta, působil Sečin jako náměstek šéfa prezidentské kanceláře a místní média ho označovala za "šedou eminenci" ruské politiky. Když se Putin v roce 2008 stal premiérem, byl Sečin jmenován jedním ze sedmi vicepremiérů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
