Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Jihokorejská rozvědka oznámila, že Ukrajinci zajatý voják podlehl svým zraněním, informovala jihokorejská tisková agentura Jonhap.
Úlohou jaderných zbraní je, aby vystřízlivěli ti, kdo chtějí útočit na základní zájmy Ruska. Podle deníku Kommersant to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko podle něj zvažuje celou řadu možných kroků v oblasti jaderných testů. Ještě v září přitom z Moskvy zaznělo, že Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud tak neučiní Spojené státy.
„Role jaderných zbraní v ruské bezpečnostní politice se v žádném případě nemění: tento nástroj je až do okamžiku hypotetického použití v krajních podmínkách sebeobrany určen k vystřízlivění těch, kteří se odvažují zasáhnout do základních zájmů našeho státu, těch, kteří balancují, jako se to děje nyní, na hraně přímého otevřeného ozbrojeného konfliktu s námi,“ řekl Rjabkov.
Ukrajinským jednotkám se podařilo zajmout jednoho z vojáků, které Severní Korea vyslala do Ruska, uvedla dnes podle agentury AFP jihokorejská zpravodajská služba. Vojáci z KLDR se podle Kyjeva na podzim zapojili do snahy Rusů získat zpět část Kurské oblasti obsazenou Ukrajinci v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině.
„V rámci výměny informací v reálném čase s tajnou službou spojenecké země bylo potvrzeno, že byl zajat zraněný severokorejský voják,“ cituje AFP z prohlášení jihokorejské rozvědky. O dalších okolnostech zajetí komuniké neinformovalo.
Jednalo se při tom o první oznámený případ zajetí Severokorejce při bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyjádření jihokorejské rozvědky přišlo poté, co ukrajinské kanály na sociálních sítích začaly publikovat fotografie vojáka, kterého označovaly za zajatce z KLDR.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
