Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajina poslala 500 tun pšeničné mouky ve své první dodávce potravinové pomoci Sýrii, oznámil dnes podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Mouka je na cestě do Sýrie v rámci ukrajinského humanitárního programu Obilí z Ukrajiny ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP), uvedl Zelenskyj. Ukrajina patří k hlavním světovým producentům a vývozcům obilí a olejnin.
„Pšeničná mouka bude v následujících týdnech rozdělena mezi 33.250 rodin, tedy 167.000 lidí. Jeden balík váží 15 kilogramů a pětičlenné rodině vystačí na měsíc,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síti X.
Slovensko potvrdilo, že je připraveno hostit jednání o míru na Ukrajině. Uvedl to na facebooku ministr zahraničí Juraj Blanár. S návrhem o den dříve vyjádřil souhlas ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské agresi, kritizovala cestu slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy, kde minulou neděli jednal s Putinem.
Ukrajinská armáda za uplynulý den zaútočila na šest okresů ruské Belgorodské oblasti více než 120 kusy munice a zranila několik civilistů, uvedl podle agentury TASS gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
