Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) dnes ČTK sdělil, že pokud Blanár skutečně vyhlásil, že podporuje jakékoli mírové iniciativy, pak by nemělo uniknout, že válku zahájilo Rusko. „Jsem obezřetný ke každému, kdo po návratu z Moskvy začne navrhovat mír nebo koho v Kremlu dokonce pochválili za to, že zastává 'neutrální' postoj,“ podotkl bývalý velvyslanec ve Francii.
„Tváří v tvář ruským raketám, které zabíjely a ničily dětské nemocnice, se člověk nemůže tvářit neutrálně. V tomto s panem ministrem Blanárem nelze souhlasit, je mi líto,“ dodal Fischer. Rusko se podle něj stalo nejvážnější přímou hrozbou pro všechny státy Severoatlantické aliance (NATO).
Ruský prezident Vladimir Putin zatím všechny návrhy míru odmítl. Místo toho denně posílá na Ukrajinu další útoky. Ve vyjádření pro ČTK to odpoledne uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) poté, co jeho slovenský protějšek Juraj Blanár dnes potvrdil, že Slovensko je připraveno hostit jednání o míru na Ukrajině. S návrhem o den dříve vyjádřil souhlas i Putin. Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské agresi, kritizovala cestu slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy, kde minulou neděli jednal s ruským prezidentem.
„Putin zatím všechny návrhy míru odmítl a místo toho každý den posílá další útoky. Neřešme ruské lži, ale jak zajistit bezpečnost pro naše lidi,“ uvedl dnes na dotaz ČTK Lipavský.
Soud v ruském městě Samara odsoudil na 5,5 roku do vězení zpěváka Eduarda Šarlota. Oznámila to dnes ruská média. Důvodem pro zpěvákovo trestní stíhání se stalo několik videí, která natočil loni v zahraničí. Zachycovala jej, jak roztrhal svatojiřskou stužku, vnímanou v současném Rusku jako symbol vlastenectví a vojenského tažení proti Ukrajině. Šarlot na videích také spálil ruský pas a parodoval vlasteneckou píseň oslavující válečné vítězství.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
