Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„26. prosince 1991 byl formálně rozpuštěn Svaz sovětských socialistických republik a vzniklo patnáct nezávislých států. Naděje, že to znamená konec Říše zla, nevydržela dlouho. Nástupnickým státem se stala Ruská federace...,“ připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
26. prosince 1991 byl formálně rozpuštěn Svaz sovětských socialistických republik a vzniklo patnáct nezávislých států. Naděje, že to znamená konec Říše zla, nevydržela dlouho. Nástupnickým státem se stala Ruská federace… pic.twitter.com/4cdZVxnBXJ
— Martin Dvořák 🌈 (@_MartinDvorak) December 26, 2024
Ruský dronový útok na tržiště ve městě Nikopol v Dněpropetrovské oblasti zranil 6 osob, uvedla Státní pohotovostní služba Ukrajiny.
Rusko už od počátku války, kterou rozpoutalo 24. února 2022, v napadené zemi přišlo o 20 971 bezpilotních letounů, vyplývá ze statistiky, kterou každé ráno aktualizuje generální štáb ukrajinské armády. Ta dále mimo jiné uvádí, že z boje bylo za dobu války vyřazeno 780.860 vojáků bojujících na straně Ruska, z toho 1540 během uplynulého dne.
Rusko už také přišlo o 9630 tanků, 19.933 obrněných bojových vozidel, 32.180 dalších vozidel a cisternových vozů, 21.357 dělostřeleckých systémů, 1256 salvových raketometů, 1031 systémů protivzdušné obrany, 369 letounů, 329 vrtulníků, 28 lodí a jednu ponorku, tvrdí ukrajinská armáda. Údaje žádné ze stran konfliktu nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
