Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Čtyři ukrajinští vojáci byli zastřeleni Rusy poté, co se jim vzdali. Uvádí to server Unian.
Ve vysílání telethonu to řekl mluvčí operačně-strategické skupiny vojsk Nazar Voloshin. Incident se měl stát 22. prosince u Vremivsku. „Šest ukrajinských vojáků pod silnou dělostřeleckou palbou bylo nuceno se vzdát, nedokázali zahnat nepřátelskou pěchotu. Bohužel dva okamžitě zahynuli, čtyři se vzdali,“ uvedl jeden z vojáků.
Zdůraznil, že to není poprvé, co se taková situace stala. Jde o hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva. „To však okupanty nikdy nezastavilo.“
„Před dvěma lety, když Rusové ustupovali, unesli 48 dětí. Žádnému z nich nebyly ani tři roky. Většina z těchto dětí byla násilně přemístěna hlouběji na okupované území – na Krym, zatímco jiné byly deportovány do Ruska. Ukrajinské děti nejsou hračky, i když se zdá, že pro ruské elity a úředníky ano. Za každým z těchto dětí je život, který nesmí být ztracen, budoucnost, která nesmí být zničena. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom přivedli ukrajinské děti zpět domů. Jsem vděčný našim partnerům, kteří s námi v tomto úsilí stojí a nadále pomáhají,“ připomněl na Vánoce ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj případy únosů dětí.
Ani během svátků neustávají ruské útoky. Ukrajinští vojáci se tak i během Vánoc připravují na případnou agresi.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
