Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. Rusko přišlo o 1990 vojáků.
Občasná ostrá kritika německého kancléře Olafa Scholze ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebyla úplně oprávněná, uvedl v dnešním rozhovoru s agenturou DPA generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Často jsem prezidentu Zelenskému říkal, že by měl přestat kritizovat Olafa Scholze, protože si myslím, že to není fér,“ citovala DPA Rutteho. Ačkoli je Německo důležitým spojencem Ukrajiny, jeho váhání s poskytnutím střel Taurus s plochou dráhou letu je v Kyjevě zdrojem dlouhodobé frustrace. Rusko totiž - na rozdíl od Ukrajiny - disponuje dlouhou řadou zbraní dlouhého doletu, píše agentura Reuters.
„Obecně víme, že mít takový vojenský potenciál je pro Ukrajinu velmi důležité,“ řekl generální tajemník a dodal, že není na něm, aby rozhodoval o tom, co by měli spojenci Ukrajině poskytnout. Rutte by prý na rozdíl od Scholze Ukrajině řízené střely Taurus dodal a nestanovil by limity pro jejich použití.
Dobrý den. Severní Korea se zřejmě chystá vyslat do Ruska do bojů proti Ukrajině další vojáky a vojenskou techniku, informovala dnes podle agentury Jonhap jihokorejská armáda. Kyjev odhaduje, že v západoruské Kurské oblasti je po boku ruských jednotek nasazených asi 11 000 vojáků z KLDR, kteří mají za úkol pomoci Rusům vytlačit z tohoto regionu ukrajinské síly.
„Z komplexního vyhodnocení řady informací zpravodajských služeb vyplývá, že Severní Korea se připravuje na rotaci nebo zvýšení počtu vojáků působících v Rusku,“ uvedl podle Jonhap sbor náčelníků štábů jihokorejské armády.
Minulý týden jihokorejská rozvědka ztráty severokorejské ztráty v bojích v Kurské oblasti odhadla na nejméně 100 mrtvých a 1000 zraněných. Pchjongjang také podle Soulu dodává Rusku raketomety a samohybné dělostřelectvo a existují náznaky toho, že se chystá vyrábět a posílat do Ruska drony, které se po zásahu cíle zničí. KLDR doufá, že prohloubením vojenské spolupráce s Ruskem získá praktické zkušenosti z bojiště a schopnost modernizovat své zbraňové systémy, uvádí také sbor náčelníků štábů jihokorejské armády.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
