Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil slovenského premiéra Roberta Fica, že jeho přístup k dodávkám plynu z Ruska naznačuje, že chce pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vydělat peníze na válku proti Ukrajině a na oslabení Evropy. Ukrajinský prezident to uvedl na sociální síti X.
„Moskva poskytuje Ficovi výrazné slevy, ale Slovensko za ně platí. Takové slevy nejsou zadarmo,“ napsal Zelenskyj.
O tranzit ruského plynu na Slovensko přes ukrajinské území se podle zdrojů ČTK ve čtvrtek strhla hádka mezi Zelenským a Ficem na summitu EU v Bruselu.

Ukrajinští vyšetřovatelé od začátku celoplošné ruské invaze evidují 147 případů poprav ukrajinských vojáků zajatých Rusy, z toho 127 připadá na letošek. Popravování ukrajinských zajatců v ruském zajetí je v posledních měsících systematické a jde o součást ruské politiky. Britské BBC to řekl Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny.
„Vzestupný trend je velmi, velmi zřejmý,“ řekl Belousov. „Popravy se staly systematickými od loňského listopadu a letos pokračovaly. Počty bohužel rostly zejména letos v létě a na podzim,“ popsal Belousov. To podle něho dokládá, že nejde o ojedinělé případy. „Existují důkazy, že jsou vydávány instrukce ohledně této věci,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin během nedělní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině a o situaci na bojišti. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin s Ficem podle něho jednali také o vzájemných vztazích a energetice.
Při setkání se „podařilo vyměnit si názory i na ukrajinské záležitosti“. Putin Fica „seznámil se svým pohledem na současnou situaci na bojišti,“ cituje agentura TASS Peskova.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.