Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská ekonomika zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky, hospodářský růst může letos dosáhnout 3,9 až čtyř procent a za dva roky osmi procent hrubého domácího produktu, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. V úvodu svého dnešního vystoupení před novináři, přenášeném v přímém přenosu ruskými televizemi, Putin připustil vysokou inflaci, blížící se deseti procentům.
Ruská ekonomika podle expertů roste hlavně na účet rozvoje zbrojní výroby. Země už téměř 34 měsíců vede agresivní válku proti sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu rozsáhlým hospodářským sankcím.
„Celkově je situace stabilní a nadějná,“ ujišťoval ruský prezident své spoluobčany a tvrdil, že ruská ekonomika je nyní „největší v Evropě“ a „čtvrtá největší ve světě“ a že tyto úspěchy přispívají k upevňování ruské svrchovanosti.
Ukrajina k dosažení míru potřebuje jednotu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zdůraznil dnes v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zahájením prosincového summitu EU. Na vrcholné schůzce, které poprvé předsedá nový šéf Evropské rady António Costa, chce ukrajinský prezident prezidenty a premiéry zemí EU diskutovat rovněž o ochraně ukrajinského energetického sektoru.
„Nyní potřebujeme posílit Ukrajinu, hlavní prioritou je rovněž ochrana našeho energetického sektoru a zdvojnásobení zbrojní výroby na Ukrajině,“ prohlásil Zelenskyj ve společném vystoupení s Costou. Důležitá je rovněž urgentní pomoc ukrajinským dětem, podpora ukrajinského vzdělávacího systému, ale i budování krytů.
Ukrajinská armáda ráno informovala o 85 ruských dronech, z nichž se 45 podařilo zničit a 40 zbylých nezasáhlo svůj cíl. Škody ale způsobily ruské rakety, které poškodily dvě obytné budovy, nemocnici a školu v Dnipropetrovské oblasti a devět soukromých domů v Sumské oblasti. Oběti nejsou hlášeny.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
