Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Uzbek, kterého ruská tajná služba FSB zatkla v souvislosti se zabitím generála Kirillova, byl obviněn z terorismu, napsala agentura TASS.
Unijní lídři odsoudili „zesílenou a záměrnou ruskou kampaň proti ukrajinské energetické a další civilní infrastruktuře“ a podporu třetích zemí poskytovanou Rusku při jeho válce proti Ukrajině. „Transfery zbraní a prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a KLDR a Íránem, stejně jako rozmístění vojenských sil KLDR v Rusku a jejich použití na bojišti proti Ukrajině představují mezinárodní eskalaci války s vážnými důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost,“ stojí v závěrech summitu. „Evropská rada naléhavě vyzývá všechny země, aby okamžitě zastavily jakoukoli přímou či nepřímou pomoc Rusku v jeho útočné válce proti Ukrajině,“ dodává text.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes kritizoval Ukrajinu za to, že nechá se začátkem roku 2025 vypršet smlouvu s ruskou plynárenskou společností Gazprom, díky které doposud přes Ukrajinské území proudí ruský plyn dále do Evropy. Informuje o tom agentura DPA.
„Tato smlouva už neexistuje, to je jasné, ale my ji přežijeme, Gazprom ji přežije,“ uvedl Putin na výroční tiskové konferenci v Moskvě a obvinil západní země, že chtějí omezit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského severu. Rusko však bude svůj podíl na trhu rozšiřovat, řekl Putin.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
