Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

O situaci na Ukrajině jednali v telefonickém hovoru ministři zahraničí Ruska a Švýcarska. Oznámila to dnes na svém webu ruská diplomacie, podle níž její šéf Sergej Lavrov svému švýcarskému protějšku Ignaziovi Cassisovi ve středu řekl, že je nesmysl dávat Moskvě ultimáta. Vyjádření Bernu zatím není k dispozici. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko před téměř třemi roky.
Lavrov podle ruského prohlášení Cassisovi podrobně vysvětlil postoj Moskvy k řešení ruské války proti Ukrajině a připomněl červnové prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, kdy šéf Kremlu stanovil podmínky pro možné vyjednávání. „Byla zdůrazněna nepřípustnost rozšíření NATO na východ, která se stala jednou z hlavních příčin současného stavu,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes telefonicky jednal se zvoleným prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, tématy byla bezpečnost Evropy a ruská invaze na Ukrajinu. Novinářům to oznámil kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit. Scholz Trumpovi rovněž řekl, že bude Ukrajinu podporovat v obraně před ruskou útočnou válkou, dokud to bude nutné.
Kancléř s nastupujícím republikánským prezidentem hovořili o výzvách bezpečnostní politiky v Evropě. Podrobnosti Hebestreit neuvedl. Trump v minulosti evropské země Severoatlantické aliance včetně Německa opakovaně kritizoval, že do své obrany neinvestují dostatek peněz. Několikrát tehdy zpochybnil americké závazky Evropu v případě napadení bránit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.