Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Mnozí z tisíců vysokoškolských studentů z Ukrajiny a Ruska stráví Vánoce a Nový rok v Česku. Cestu domů za rodinou jim komplikuje válka mezi oběma zeměmi a s ní spojená cestovní omezení. Oslavy pravoslavných Vánoc v tradičním lednovém termínu podle juliánského kalendáře pak kolidují se zkouškovým obdobím na českých vysokých školách. Vyplývá to z odpovědí studentů, které ČTK oslovila.
Ruské síly dobyly Hannivku, další vesnici v ukrajinské Doněcké oblasti, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Stalo se tak den poté, co ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ruská vojska mají převahu na celé frontové linii. V okolí Hannivky je podle agentury AFP velké ložisko lithia.
Ministerstvo ve svém pravidelném hlášení o situaci na Ukrajině uvedlo, že jednotky jižního uskupení vojsk „osvobodily“ ves Hannivka. Ta se nachází asi deset kilometrů jižně od Kurachova, jehož dobytí mají ruské síly rovněž na dosah.
Informace o dobytí vesnice nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Návrat k hospodářskému růstu, zvýšení bezpečnosti i změny v migrační politice či přístupu k válce na Ukrajině slibují ve svých předvolebních programech německé politické strany. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU, vládní sociální demokraté (SPD) a strana Zelených je oficiálně představují dnes, tedy den poté, co poslanci Spolkového sněmu odmítli vyjádřit důvěru kancléři Olafovi Scholzovi. Otevřeli tak cestu k předčasným volbám, které se podle předpokladu uskuteční 23. února.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
